23. března 1983 prezident Reagan ve svém projevu vyzval „vědeckou obec, která nám dala nukleární zbraně, aby své nadání obrátila ve prospěch lidstva a poskytla prostředek, který by nukleární zbraně učinil bezmocnými a zastaralými.“ Dal tak vzniknout projektu Strategické obranné iniciativy – SDI (Strategic Defence Initiative), který byl kritiky a bulvárním tiskem označován jako hvězdné války.

Pro vedení programu SDI byl jmenován generálporučík James Abrahamson, který řídil program po dobu několika let s výdaji 32mld. dolarů. Tento projekt stál více než přistání na měsíci a v roce 1993 jej Clintonova vláda přejmenovala na Obranu před balistickými raketami BMD (Ballisttic Missile Defence), aniž by zkrátila rozpočet na rok 1994. 

Reaganovy "star wars" byly tvořeny mnoha projekty. X-ray-laser nebo pop-up laser, PBW (Particle Beam Weapons) neboli děla vystřelující energeticky bohaté elektricky nabité částice. Na seznamu generála Abrhamsona byl také projekt Railgun. Orbitální dělo, které nestřílí světlem nebo energeticky bohatými částicemi, nýbrž hmotnými projektily se značnou kinetickou energií. Lowell Wood, výzkumný pracovník z národních laboratoří v Livermore přišel s novou nenukleární myšlenkou, později známou jako projekt Brilliant Pebbles. Projekt znamenal tisíce autonomních satelitů kroužících okolo Země ve výšce 400km, které by mohly bleskově lokalizovat nepřátelské rakety, jejich bojové hlavice a klamné cíle. Satelity by se vmanévrovaly do dráhy cíle a při vzájemné kolizi zničily cíl.

Po rozpadu Sovětského svazu byly projekty utlumeny nebo zrušeny, až na jeden - Brilliant Pebbles

Po nástupu prezidenta Clintona do funkce prezidenta došlo několikrát k přejmenování systému. Smlouva ABM pojednávající o nešíření zbraní do vesmíru byla překážkou pro vyvíjený protiraketový systém, a proto byla ze strany USA za vlády Bushe ml. vypovězena. Myšlenka tisíce autonomních satelitů byla nahrazena vynášením těchto systému tzv. antiraketami.

Rusko odpovědělo vypovězením smlouvy Start II - mimo jiné pojednává o zákazu používání vícenásobných bojových hlavic na jednom nosiči. Technika vícenásobných bojových hlavic je známa po zkratkou MIRV (Multiple Individually Targetable Reentry Vehicle). Je nanejvýše zřejmé, že cílem Ruska je zahltit americký systém ABM větším počtem hlavic. Dalším krokem Ruska je vývoj nových manévrů hlavic při vstupu do atmosféry. Technika  vícenásobných bojových hlavic je založena na myšlence vystřelování hlavic ze stabilizované plošiny tzv. PBV (Post Boost Vehicle) tvořené malým raketovým motorem na kapalnou pohonnou látku, který oddělí jednotlivé jaderné hlavice od stabilizované plošiny. Každá z jaderných hlavic je odpálena pod jiným úhlem a jinou silou. Každá z nich tak přejde na jinou balistickou dráhu. Rusko pracuje na novém způsobu.

Postoje českých politiků:

Postoj první: Systém musí být součástí NATO. Tato myšlenka je pro znalého čtenáře nanejvýše komická. USA investovaly do vývoje mnoho desítek mld. dolarů. Některé prvky je možné použít v civilní sféře. Proč by měly firmy podílející se na ABM předávat své technologie ostatním ? Pro ilustraci je dobré připomenout projekt JSF, jednomotorového stroje, který má nahradit F16, (již označeno jako F35 Lighting II). Projekt je financován kromě USA dalšími spojenci. Ačkoliv spojenci financují tento projekt, nemají přístup k technologickému know-how.

Postoj druhý: Systém bude přínosem pro bezpečnost Evropské unie. Tato myšlenka je čistě jen otázkou místa odpálení a místa dopadu balistické rakety. Systém antiraket s prostředkem EKV neboli satelitem vmanevrujícím se do dráhy hlavice funguje pouze mimo atmosféru. Jde o ničení střel v tzv. střední fázi letu. Pokud bude hlavice již v sestupné fázi a bude se nacházet již v atmosféře, nelze prostředek EKV použít. V tomto případě systém ABM počítá s využitím nedávno vyvinutého systému THAAD nebo modernizovaného systému Patriot známého pod označením PAC3 - neboli systémy pro ničení střel v konečné fázi letu. Ničení balistických raket v úvodní fázi letu je značně problematické neboť jde o území, které je v "těsné" blízkosti místa odpálení tj.v blízkosti nepřítele. Pro tuto část letu byl sestrojen mobilní XBR radar pro včasné zjištění cíle. Pro ničení balistických raket v úvodní části letu je vyvíjen laser, který by byl umístěný na palubě letounu pohybujícího se v bezpečné blízkosti nepřátelského území. V současnosti je testován výkonný laser na palubě upraveného Boeingu 747. Z výše uvedeného plyne, že strategická bezpečnosti České Republiky před balistickými raketami je možná pouze v případě instalování systému pro střední i konečnou fázi letu. Je až k nevíře, že čeští politici přisuzují zamýšlenému systému schopnost bránit Českou Republiku a přitom o instalování systému pro konečnou fázi letu nepadlo narozdíl od Polska ani jedno slovo.

Technologická bitva nabírá nový dech. Pokud má být celý svět jednou demokratický, musí Rusko a USA začít spolupracovat a vytvořit mezinárodní systém, který zničí jakoukoliv balistickou střelu a to kdekoliv.

Pokračování příště :o)